Akční Hry

Recenze

Po vydání třetího dílu série Splinter Cell s podtitulem Chaos Theory už to začínalo vypadat, že z dobrodružství Sama Fishera udělají v UbiSoftu nenápaditou dojnou krávu. Realita je ale o poznání světlejší. Už ve čtyřce vytáhli velký trumf z rukávu, když v Double Agentovi nechali Sama operovat jak na straně vládní, tak teroristické – a bylo jen na něm, ke kterému pólu se v plnění úkolů přikloní. Pátý díl Conviction bude pak naprostým obrácením všech původních principů naruby. Je stěží uvěřitelné, kam až si autoři dovolili zajít. A co víc – zdá se, že jim to i vyjde!

Z lovce se stává lovná zvěř. Není těžké si domyslet, že hrou se jako červená nit vine motiv zrady.

Mnoho toho o příběhu nevíme. A není divu, Conviction na něm staví a bylo by věru nesmyslné vystřílet si prach ještě před vydáním. Něco však přeci jen propadlo sítem informačního embarga. Sam po zasloužené dovolené, které si užíval několik měsíců po náročné zakázce dvojitého agenta, opět nastupuje do služby v agentuře Third Echelon. Tam to ale silně zapáchá, což hrdina definitivně zjistí po několika splněných misích ve starém dobrém režimu tajného agenta se všemi technologickými serepetičkami. Pak se však karta obrací a spirálou konspirací dochází k překvapivému výsledku: Sam je najednou na odstřel, a to doslova. Z lovce se stává lovná zvěř. Není těžké si domyslet, že hrou se jako červená nit vine motiv zrady.

Samovi nezbývá než se dát na útěk a vyšetřování na vlastní pěst. Přiléhavý mundúr, který ho dosud tak signifikoval, mění za otrhané džíny, tričko a rozevlátou bundu, nechává si narůst strniště a krom této vnějškové změny se vyvine i vnitřně. Conviction by měl být symbolizován důkladným vhledem do Samovy duše, jejíž bolesti byly jemně nastíněny již minule, ale teprve nyní se pozadí plně rozprostře na psychologické rovině.

Už žádné nenápadné pohyby pokud možno v naprosté temnotě. Conviction se bude odehrávat často za bílého dne na těch nejcivilnějších místech. Jako třeba v malé budově nedaleko parčíku, který až nápadně připomíná „The Mall“ ve Washingtonu, D.C. Tam se Sam potřebuje hacknout do jednoho z počítačů, aby získal potřebné informace o konspiraci, vedoucí mimo jiné k jeho očištění. Vyruší ho ovšem dva policisté. Nezbývá než chytit prvního a mršit s ním do poblíž stojících sudů. Ty se okamžitě a fyzikálně korektně rozvalí po místnosti. Není problém jeden z nich vzít a hodit ho po druhém strážci zákona, ještě než se stačí z bleskové akce vzpamatovat.

Už žádné nenápadné pohyby pokud možno v naprosté temnotě. Conviction se bude odehrávat často za bílého dne na těch nejcivilnějších místech.

Hra obsahuje perfektní fyzikální engine, který se stará o to, že se každý, byť sebemenší předmět a všechny postavy ve hře chovají zcela uvěřitelně. Pojí se s ním i nenápadná hvězda pátého Splinter Cellu, tzv. „Grabbing System“. Sam díky němu může uchopit každičký objekt, posunout ho, nebo jím mrštit. Samozřejmě za předpokladu, že k tomu má dostatek sil. Rozhodně nečekejte, že bude po okolí pohazovat trezory. Ale co takhle zabarikádovat dveře, z nichž očekáváte příval nepřátel, skříněmi a stoly? Žádný problém. Nikdo vám nebude bránit popadnout židli a bránit se s ní nepřátelům. Je pouze na vás, jak s vysoce interaktivním prostředím naložíte. Navíc: síla, kterou bude muset Sam vyvinout, aby mohl s předměty manipulovat, by měla být skvěle vyjádřena propracovanými animacemi.

Ale pojďme zpět k naší situaci. Sam si zvládne obstarat potřebná data ještě dříve, než se strážníci probudí, vybíhá ven a zařazuje se do stohlavého davu. Mrknutím oka je z něj součást masy, která korzuje po chodnících, obdivuje pomníky či naslouchá přednáškám průvodců. Abyste neztratili potřebný přehled, můžete stisknout klávesu, která veškeré okolí zbarví do monotónní šedé, s výjimkou nepřátel a užitečných objektů. Nápomocen bude i „Lightmeter“, jenž v předchůdcích sloužil jako indikátor splynutí s temnotnou. Tentokrát vám bude prozrazovat míru nápadnosti v davu.
Ale co udělat, když už se pozornost naklání až příliš vaším směrem? Možností je několik. Buď vzít jednoduše nohy na ramena. Nebo se posadit na lavičku a naprosto v klidu, jakoby nic, zírat do prázdna. Další alternativou je rozproudit chaos v davu, což lze například výstřelem, případně tím, že do někoho trochu víc strčíte. Ve vzniklém zmatku by neměl být problém uniknout. V práci s davem UbiSoft opisuje tak trochu sám od sebe. Na podobném systému má z velké části stát i chystaný Assasins Creed.

Conviction má být rozdělen do zhruba 50-60 kratších kapitol po dvaceti minutách, což by dávalo herní čas někde okolo dvaceti hodin. Jak už bylo řečeno, zpočátku si Sam odbude několik misí ve starém známém stylu, ale již brzy bude k nepoznání. Coby renegát musí zapomenout na všechny výstřelky moderní technologie, dokonce i obyčejných zbraní bude poskrovnu. Získat je lze pouze od pokořených nepřátel. Proto bude více než nutné mít v merku veškeré okolí, protože právě v něm se bude vždy ukrývat klíč k vyřešení prekérní situace. Ať žije interaktivita! A to platí i pro protivníky – i oni budou schopní využívat prostředí.

Ve vzniklém zmatku by neměl být problém uniknout. V práci s davem UbiSoft opisuje tak trochu sám od sebe. Na podobném systému má z velké části stát i chystaný Assasins Creed.

Již teď je jasné, že pátý díl bude pro sérii Splinter Cell znamenat nesmírně mnoho. Posune jí do psychologické roviny, nabídne zcela odlišnou hratelnost počítající s nesmírnou škálou akcí a funkčním davem. Jistě, nebude to ten samý Splinter Cell, na který jsme zvyklí, ale zatím se tento krok jeví ke prospěchu věci.